Všem vždycky říkám, že odpověď : “Nevím.”, případně: “Nevím, zjistím, doplním…” , je správná odpověď, pokud opravdu nevíte. Fabulovat se nevyplácí. Buď si vymýšlíte tak špatně, že je to hned poznat. Nebo je vaše kreativita zrovna na vzestupu, vy se z toho nějak vylžete, ale pak také musíte čelit následkům. Například když slíbíte nesplnitelné.
Někdy se prostě může stát, že i při sebelepší přípravě nějaký detail opominete, nedojde vám, že se na to někdo může zeptat. Stalo se mi to mnohokrát i při rozhovorech s médii. Ale nikdy se mi nestalo, aby novinář “nevzal”, když jsem nějaký detail nevěděla a odpověděla jsem: “Nevím, zkusím zjistit.”
Jenomže i já v sobě pořád někde mám schovanou tu “šprtku”. Hodnou holčičku, která nosí samé jedničky a když se paní učitelka zeptá, snaživě mává rukou nad hlavou: “Já to vím, paní učitelko, koukněte, já znám tu správnou odpověď.”
Tahle malá holčička je ve skutečnosti pěkná potvora. Nebere ohledy na to, že v řadě situací, do kterých se dospělý člověk dostane, ani žádná správná odpověď neexistuje, nebo je jich naopak několik. A svou úpornou snahou dostat jedničku člověka přivede do nepříliš příjemných situací.
Nedávno se mi to stalo hned na dvou schůzkách, už z té první jsem se mohla poučit, ale holčička byla silnější než moje dospělé já. Dostala jsem otázku, na kterou byla jediná správná odpověď: “Nevím. Je to téma, které znám jen velmi povrchně.” Ne tak já. Čtu přece internet, surfuju na sociálních sítích. Já přece nemůžu dostat jinou známku než jedničku. Tak jsem se do toho pustila. No, nebudu to protahovat. Udělala jsem ze sebe totálního hlupáka. Opravdu se mi chtělo plakat.
Naštěstí mám, kromě té šprtky, uvnitř hlavy ještě svého dospěláka, který se k tomu postavil čelem. Zanalyzoval, vyhodnotil, neseřval mě za špatnou známku, ale znovu mi připomněl, co doopravdy funguje. “Nevím. Když to bude potřeba, doplním.” Tečka. A když tohle řeknete, opřete jazyk o horní zuby. To vás přinutí mlčet a překonat obávané ticho, které nejspíš na chvíli nastane.
Jak se vyrovnat s tichem, o tom zase příště.
Nejnovější komentáře