Vypadá to, že koronavirus zažehnul v Česku novou hvězdu – Jana Hamáčka. Pro mě v posledních letech asi jeden z posledních, koho bych si na politické scéně všimla.
Jenomže najednou je to jinak. Nejsem žádný prorok, proměna šéfa SocDem neušla politickým komentátorům a podle reakcí například na Twitteru ani veřejnosti.
Co se to vlastně (z pohledu komunikace) stalo? Místopředseda vlády sundal sako, natáhl si džíny a červený svetr a začal mluvit “jak mu zobák narost” a ono to, světe div se, zafungovalo.
My lidé máme rádi pár věcí, které nám zůstaly po předcích. Myslím po těch dávných, kteří ještě nebudovali korporace, neuspokojovali klienty maximální kvalitou své komplexní nabídky atraktivních služeb, tedy – nepáchali abstraktní hantýrku. Milujeme bezpečí, kontrolu a příběhy. Pan Hamáček nám to dal všechno.
Ukázal, že pracuje na tom,aby dostal chaos pod kontrolu. Když bude chaos (nedostatek roušek) pod kontrolou, budeme v bezpečí. A celé nám to převyprávěl jednoduchými větami, které nám okamžitě dokáží vytvořit v hlavě obraz. Asi jen velkého cynika by nezamrazilo z představy, že nakazí někoho blízkého, ten umře a pak si to dotyčný bacilonosič bude celý život vyčítat. Je v tom všechno: láska, smrt, vina. Erben by to uměl dát do veršů. Pan Hamáček to dal do krátkých vět. Mimochodem, pokud máte rádi Agathu Christie, asi jste už kouzlo krátkých vět a jejich hypnotické přitažlivosti objevili nebo mu alespoň podlehli.
Ta změna outfitu také asi nebyla náhodná. Nevím, jestli to byl chytrý “píaristický” tah a nebo si červený svetr pan místopředseda natáhl, protože už měl saka o víkendu dost. V každém případě to byla změna ku prospěchu jeho komunikace. Ať se nám to líbí, nebo ne, naše mysl a tělo jsou propojené. Když se cítíme dobře, narovnáme záda, můžeme se nadechnout a když se nadechneme okysličíme mozek a pak nám jde mluvení rozhodně líp, než když jsme shrbení, utažení a kroutíme se jak pověstný paragraf. A červená barva navíc barevnému typu pana Hamáčka sedí.
Další podstatnou složkou komunikace je kvalita myšlení. Když nevíme, co chceme říct, nebo když něco potřebujeme zamlžit, vychází z toho většinou abstraktní blábol. Najednou jde ale o život a vicepremiérovi zjevně došlo, že už je potřeba to lidem říct.
Jasné myšlení, dobrý fyzický pocit sám v sobě, jednoduché věty – tak se tvoří autenticita. Pokud ji hledáte, je dobré si to uvědomit a také je dobré si uvědomit, že to chce odvahu. Někteří vám budou tleskat. Ale ti, které jste zastínili, vám to jen tak nezapomenou. To platí v politice a často i ve firmách. Takže já osobně panu Hamáčkovi držím palce, aby mu ta odvaha a autenticita vydržely, i když to asi nemá a ani nebude mít lehké. A vám všem držím palce, ať tuhle pandemii přežijete ve zdraví a pokud možno v dobré náladě.
Nejnovější komentáře